Could the slow fashion trend break the vicious circle of consumerism?

Má trend slow fashion šanci vyvést nás z bludného kruhu konzumerismu?


Today´s fashion industry runs on a fast fashion principle. Garments are designed by Westerners and mass produced in the Third world and then distributed to the whole world but especially back in Westerns countries. The low quality of this clothes and its trendiness are the reason why this clothes ends up in a bin soon.

Současný módní průmysl funguje na principu fast fashion. Oděvy jsou navrhovány na Západě a masově vyráběny v zemích třetího světa, odkud jsou distribuované do celého světa, ale zejména zpátky na Západ. Nízká kvalita tohoto oblečení a jeho trendový design, který se často obměňuje, však způsobují, že takové oblečení rychle putuje do koše.

slow fashion, sew, diy, tutorial, mending, fast fashion, consumerism, secondhand, quaintrelle, georgiana, quaint
Kate Fletcher from Centre for Sustainable Fashion came up in 2007 with an idea to resolve the problem of existence of fast fashion. She was inspired by the trend of slow food that spread from Italy to the rest of the world in 1980s and that is a big thing in these days too. The slow food initiative was and still is a protest against fast food chains that spread around the world and offer low quality food. The popularity of bio food and shopping ingredients from local farmers is spreading quickly in Western countries and became an attribute of the middle class. Fletcher hopes people would finally realize the harmfulness of fast fashion that is also nicknamed “McFashion”.

Kate Fletcher z Centra pro udržitelnou módu v roce 2007 napadlo, že problém fast fashion, by bylo možné vyřešit po vzoru trendu slow food, které se do světa rozšířilo z Itálie 80. let 20. století a v současnosti již představuje rozšířený trend. Hnutí slow food bylo a je protestem vůči řetězcům s rychlým občerstvením, které se rychle rozšířily ve světě a nenabízely kvalitní stravu. Obliba bio jídla a surovin nakoupených od lokálních zemědělců se v současnosti rychle šíří v západních zemích a stává se příznačnou pro střední třídu. Fletcher doufá, že lidé si uvědomí i škodlivost fast fashion, které je někdy analogicky přezdíváno „McFashion“.

The slow fashion trend is in these days popular among people that are aware of the need to protect the environment and resources in order to provide a quality life for the next generations. These consumers buy high quality local products that are made under conditions that don´t ruin the environment. The higher quality of the products also help the nature because they are more durable and there would be less garbage and less resources would be used for new ones. The slow fashion trend reacts also on scandals around unethical manufacturing of clothes.

Trend slow fashion je v současnosti na vzestupu mezi lidmi, kteří si uvědomují, že je třeba šetřit životní prostředí a přírodní zdroje, aby i příští generace mohly na Zemi vést plnohodnotný život. Tito uvědomělí konzumenti podporují nakupování kvalitních lokálních výrobků, vyrobených za podmínek, které neničí životní prostředí. Kvalita výrobků je navíc dalším způsobem jak přírodě ulehčit, protože nebude nutné vyrábět tolik nových oděvů a ty staré zároveň nebudou v takovém množství zaplňovat skládky s odpadem. Slow fashion též reaguje na skandály spojené s etickou stránkou výroby oblečení.

Outsourcing, usually to Asian countries, is cheaper for companies than manufacturing in Western factories. There is a cheaper labour in these countries and also the norms concerning environment are not as carefully enforced as in developed countries. Outsourcing has a negative economic impact on the home country because it causes the rise of unemployment and industry is languishing.

Outsourcing, obvykle do asijských zemí, je pro firmy levnější než výroba na Západě. Nejen, že v těchto zemích je levnější pracovní síla, ale též není nutno úzkostlivě dbát na normy týkající se životního prostředí, které jsou obvykle v rozvinutých zemích přísněji dodržovány. Outsourcing má však negativní ekonomický dopad na domácí zemi, v níž se zvyšuje počet nezaměstnaných, a různá odvětví průmyslu skomírají.

Teenagers found out more about the conditions of factory workers through the documentary reality show “Sweatshop: Deadly Fashion”. Three popular Norwegian fashion bloggers were invited to a Cambodian textile factory to try on their own how the clothes they wear and frequently change is made. The documentary could be watch online for free, which made it possible to spread virally and bring its message to more people.

Náctiletí se o problematice nuzných podmínek v továrnách na textil dozvěděli prostřednictvím dokumentární reality show Sweatshop: Deadly Fashion. Tři populární norští módní bloggeři byli tvůrci dokumentu pozváni do jedné z továren na textil v Kambodži, aby si sami vyzkoušeli, za jakých podmínek vzniká oblečení, které nosí a často obměňují. Vzhledem k tomu, že je dokument volně přístupný na internetu, bylo jednoduché jej šířit virálně, čímž se šířilo i jeho poselství.

The quickening pace of our lives leads us to thoughtless consumerism that pollutes the environment. Coffee to go in plastic cups, electronics that hardly works for two years, low quality trendy clothes – all of this should satisfy us for a moment and make us to want to buy more products. It is important we realized out unsustainable behaviour and change our habits while there is still time to do that.

Stále rychlejší tempo našeho života nás vede k bezohlednému konzumerismu, který znečišťuje naše životní prostředí. Káva s sebou v jednorázových kelímkách, elektronika vyrobená tak, aby její životnost nepřesáhla dva roky, nekvalitní trendové oblečení, to vše nás má dočasně ukojit a následně donutit ke kupování dalších a dalších produktů. Je třeba, abychom si uvědomili neudržitelnost našeho chování a změnili své návyky, než se ocitneme v bodě, ze kterého již není návratu.

Comments